Bůh je buď krutý, nebo neschopný. (Woody Allen)

Listopad 2008

novy den zase konci...

27. listopadu 2008 v 21:52 | Watysš |  Face to face (diary)
Dneska je ma nalada opet a znovu pod psa...chapu ze tu nechcete cist uprimny negativni clanky ale ja seted tak citim a tak to sem proste budu psat a nebudu se pretvarovat..abych vam vice priblizila svuj soucasny stav-dalo by se rict zivot...porad ziju zivot v san piegu...a to neni dobre..ne neni...vsichni si mysli ze zivot v san piegu je nadhernej ano na prvni pohled je ale kdyz se divate na tohle mestecko zdalky jasne vidite ze je tu neco spatne...

Videoklip Iluze jasne vyjadruje muj styl, moje emoce, mou naladu, muj stav....







Song je o dvou dalo-by se rici zdrogovanych holkach ktery jedou na misto kam se strasne tesi...jsou neuveritelne stastny a maji se dosti rady navzajem...ovsem vy koukate na videoklip a vidite jak vezmou stopare a protoze je to uz nebavi proste ho jen tak zabijou a bezstarostne jedou dal...Ty holky to vidi uplne jinak a nevidi jak je vsechno jen iluze..avsak vy to muzete krasne videt protoze nejste ty dve dotycny a divate se na to tak s nadhledem...tohle je podle me iluze...klip se odehrava v mlhavem prostredi a ma proste celou zajimavou atmosferu...

(pripominam ze vyklad tohohle klipu neni z toho co sem kde cetla ze mardi psal ale z myho vlastniho posouzeni a tak jak to citim ja...tot vse..)



Pohyb – oheň – šluk a dým

23. listopadu 2008 v 16:35 | Watysš |  Face to face (diary)
Ve stredu sem byla na fixe v Rock Café...dostalo me to do stavu pomalych pohybu nesmyslnych myslenek a tlumeného svetla...Alespon mam konecne své utociste s velkou lampou s tlumenym svetlem a svou obrovskou fialovou pohovko kterou jakoby mavnutim kouzelneho proutku zmenim na zelené utociste plné vasne nebo plné myslenek...Muj ukryt mi vsak zitra uz asi nepomuze jestlize musim dobrovolne vylest a vydat se do mesta....zacnu zase kourit...nemam prachy...neco vyzebram od Toma a budem spolu zas v jisté symbioze..milujeme se kdyz se mame o co podelit...nikdo me tak nemuze pochopit..zacnu chodit zase do cajovny a ujizdet na cistym kouri....reknu Tondovi ze je to vsechno dobry ze uz sme zas dva....zacnu taky vymejslet svy uteky...po Vanocich jedu = utikam do Rakouska za svym detsvim..za Ulou ktera mi rekne jak jsem vyrostla a ja ji budu moct konecne odpovedet...muzu se spratelit taky s jejim muzem a popovidat si o adrenalinu....Budu chodit k memu pohadkovemu jezeru pres dreveny mustek....Nikdo me tam nebude omezovat a mluvit na me kdyz nebudu chtit....co pak? v breznu nas ceka velké dobrodruzstvi v podobe bohaté dovolené a lezeni u more...coz se mi moc nechce...proc taky...kolikrat za zivot se mi naskytne termin bohata dovolena bez rodicu...Chtela bych utect...ano je tomu tak...mavat z vlaku detem jako mavali jiní tenkrat me a kazdé rano zdravit lidi na ulicich zasiteho mestecka ve Spanelsku...Vazne planuju opustení vsech, sobecky a nevyspele...ale proc ne...jde to a ja ted citim jen prazdno..nic me tu nedrzi vubec nic....du se schovat do sveho zeleného kralostvi se svym nove nalezenym ja...ona je ta prava i kdyz jen symbolicka-kus mého ja...




zas jednou..

21. listopadu 2008 v 16:21 | Watysš |  Face to face (diary)
Tak se vam ozyvam...Omlouvam se ale nemam ted vubec cas...budu delat zkousky na jednu skolu a pro zacatek musim jit vyvolat fotky a konecne vyplnit prihlasku..jako vzdy na posledni chvili...ale komentovat vas budu stale takze kdyz budete chtit mi neco velmi velmi mileho napsat tak piste k tomuto clanku :D dobra mozna snesu i jen mile komentare :D cago

pro tebe...

9. listopadu 2008 v 19:41 | Watysš |  Věnováno...
Ses moje jistota, verim ti naprosto ve vsem..Ses moje stesti, které porad odhaním ale ty se drzis :D Verim ti v tom co si rekl vcera kazde tve slovo me uklidnilo a ja zjistila ze ses to jediné na cem mi zalezi...Vzdycky se te budu snazit milovat a oplacet ti vsechno to, co ty delas pro me..Spolecne to vsechno zvladneme- ted jsem si jista


..a dny plynou

3. listopadu 2008 v 19:07 | Watysš |  Face to face (diary)
Cim zacit..snad tim slavnym uslovym - Vzdycky muze byti jeste hur..Den za dnem se utvrzujeme jak toto prislovi plati...Rikas si jak je ti mizerne, ze uz to nikdy horsi byt nemuze a najednou prijde neco dalsiho...Kupi se to na sebe a ty uz jen koukas jak se ti tvoje sny a idealy hrouti. O vykendu jsem byla s drahou porad mi rikala: "Vzdyt si to uvedom! My dve mame vsechno po cem kazda holka touzi - nejlepsi kamaradku, rodice se kteryma se da vyjit, muzem chodit kam chcem, mame kluka..." Oboum nam vsak bylo jasny, ze tomu ke stesti neco chybi..Bavili sme se o vsem...Nejhorsi je ze postradame veskerou naivitu..Ale ano ja sem do vcerejsiho vecera jeste nejakou mela- a to o mym milovanym..Nekdy vsechno neni tak idilické jak vypada. Celou noc se klepat drzet se pevne zakolena abych neomdlela ,snaha se nepozvracet a kdyz navic citite jak vam sami od sebe stekaji slzy po tvari- asi tu neni vsechno tak idilické jak se zda. Nekdy se odhodlavam dobrovolne odejit do nejakeho ustavu, myslim ze bych tam zapadla..Ale porad nad temi co tam bydli mam jednu vec- tvarit se jako by se nic nedelo...Noc zas ukaze vsechny pravdy bezjakychkoliv ale...Nemam potrebu spanku..je to pro me ted zbytecna vec....

p.s: jestli se citite stastni nectete tento clanek!